p. Jaroslav, 60 let
Lupénka u mě propukla po operaci páteře. Celý život jsem pracoval jako řidič autobusu, život bez pohybu a sedavé zaměstnání si časem vyžádaly svou daň a nezbylo jiné řešení než chirurgický zákrok.
Ještě počas zotavování v nemocnici jsem spozoroval několik zašupených červených flíčků kolem hojící se operační rány v dolní části páteře, ale nevěnoval jsem jim větší pozornost, protože vůbec nesvědily a na záda jsem si pořádně neviděl.
Další projevy lupénky na sebe ale nenechaly dlouho čekat, když jsem objevil další fleky nad lokty a koleny, byl jsem si jistý, že se jedná o lupénku. Tu jsem jako malý kluk viděl u dědy.
Věděl jsem, že je to nemoc, která se nedá úplně vyléčit. Děda byl tehdy několikrát v lázních na Slovensku, kde se jeho kůže na několik měsíců zahojila.
Hledal jsem možnosti léčby v místě bydliště. Dojíždění na léčebné koupele a fototerapii 3x týdně mě vyhovuje, poznal jsem další pacienty s lupénkou a to mě posilnilo – vím, že s touto nemocí nejsem sám. Jsem stálým Sanatoria pacientem Sanatoria a na serii procedur chodím každý rok v lednu. Přes léto rád jezdím k moři do Chorvatska a v zimním období čerpám z energie, kterou jsem nabral v létě.