Pokud u vás byla nově diagnostikována lupénka, pravděpodobně máte mnoho otázek, na které hledáte odpovědi. Hlavní otázkou samozřejmě je, jak tato nemoc ovlivní v budoucnosti váš život.

Je to různé. Jako se každý člověk liší od ostatních, tak se může lišit dopad této nemoci na jedince (její vznik, vzhled, průběh a léčba).

Lupénkou neboli psoriázou je postiženo cca 2-3% lidí v Evropě. V České republice jí trpí více než 250 tisíc pacientů. Je to sedmé nejčastější kožní onemocnění. Lupénka je nemoc nevyléčitelná, ale léčitelná. Není nebezpečná, ale často může pacientovi znepříjemnit život, jak po fyzické tak i po psychické stránce. Bohužel se před lupénkou nelze účinně chránit.

Přesný důvod, proč tato nemoc u některých lidí vzniká, není přesně znám. Doposud známe jen určité vlivy, které při vzniku lupénky hrají určitou roli. Víme, že samotná genetická predispozice nestačí. Nedědí se totiž choroba jako taková, ale jen náchylnost k ní. To znamená, že k dědičnosti je ještě potřeba spolupůsobení dalšího provokujícího faktoru (spouštěče), který vznik choroby vyvolá. Mohou to být nemoci (infekce horních dýchacích cest, infekce zubů…), léky, hormonální změny, klimatické změny (sezónní změna počasí), ale třeba jen nesprávná životospráva (stres, kouření, nedostatek spánku, obezita).

Spuštěná genetická predispozice ovlivní funkci imunitního systému a ten způsobí nadměrnou produkci kožních buněk a jejich olupování. Vznikají tak klasicky známé červené šupinaté ložiska na kůži. K typickým lokalitám patří lokty a kolena, ale nalezneme je i jinde.


Biologická léčba je oproti ostatním metodám léčby lupénky k dispozici krátkou dobu. V České republice to je přibližně šest let. Zdravotní pojišťovny ji hradí pouze u těžších forem postižení a navíc jí mohou předepisovat pouze lékaři ve specializovaných centrech, kde je zhodnocen Váš stav podle předem definovaných kritérií.

Základním algoritmem léčby lupénky zůstává tedy klasická léčba lokálními preparáty (masti, krémy), která bývá doplňovaná o fototerapii a ještě lepší balneofototerapii. Při takto nastavené správné léčbě dochází k zlepšení v 75 % pacientů. A to není rozhodně málo.

Zbývající části pacientů je po té doporučena celková terapie, která se řeší prostřednictvím léků (metotrexát, cyklosporin a acitretin), které jsou na trhu již několik desítek let. Dobře známe jejich klady i nevýhody. Biologická léčba (aktuálně jen injekční léčba a v budoucnu se počítá zavedení klasických tablet) není na trhu tak dlouho a její úspěchy, případně neúspěchy, pečlivě sledujeme. Je otázkou, jestli v budoucnu předčí klasickou léčbu s fototerapií. Na základě dosavadních výsledků se dá konstatovat, že klasická léčba s fototerapií zůstává nadále alfou a omegou léčby lupénky.

Autor článku: MUDr. Barbora Buchvald