Neštovice - Jak je poznat a léčit?

Jeden až dva dny před výsevem vyrážky se mohou u dítěte objevit příznaky, které připomínají běžnou respirační virózu, především zvýšená teplota nebo zimnice a bolest hlavy. V některých případech mohou nastat i žaludeční problémy, rýma nebo kašel. Významným znakem je počínající svědění a bolest kůže v místě, kde se později vytvoří puchýřky. Poté se na kůži (nejčastěji ve vlasech a na trupu) objeví růžovočervené skvrnky, ze kterých po 2 až 3 dnech vznikají puchýřky, naplněné nejprve čirou a později mléčně zbarvenou tekutinou.

4. až 5. den po výsevu začínají puchýřky zasychat a hojit se. Puchýřky se objevují ve vlnách, takže dítě má na těle současně vyrážku v různých fázích vývoje. Vyrážka se postupně šíří po celém těle. U některých lidí ji můžeme nalézt i na sliznicích nosohltanu, dutiny ústní, konečníku, vnějšího genitálu nebo na očních víčkách. Většinou tělo zasype dvě stě až tři sta puchýřků. Někdy jich však může být i méně než deset a ve vzácných případech zase mnohem více. Zvýšená teplota obvykle trvá po celou dobu výsevu vyrážky, ale postupně klesá. Vyrážka velmi silně svědí, proto je nutné zabránit škrábání, protože škrábáním může dojít k rozvoji bakteriální infekce kůže nebo ke vzniku jizviček. Velmi vhodné je dětem ostříhat nehty.

Inkubační doba planých neštovic je obvykle 12 až 14 dní, ale může to být až 25 dní. Virus se šíří vzduchem (kapénková infekce) nebo přímým kontaktem s nakaženým. Vstupní branou infekce jsou horní dýchací cesty. Nepřímý přenos kontaminovanými předměty je pro malou odolnost viru na zevní vlivy nevýznamný. Dítě je infekční již 1 až 2 dny před výsevem vyrážky a dále až 3 dny po posledním výsevu vyrážky.
Onemocnění se vyskytuje v průběhu celého roku. U nás hlavně koncem zimy a v jarních měsících. Nejčastějšími oběťmi tohoto viru jsou děti od tří do deseti let. U těchto pacientů je průběh nemoci lehčí a bez větších komplikací. U starších dospívajících dětí a dospělých bývá průběh těžší. S těžkým průběhem onemocnění se můžeme setkat také u pacientů s vrozenou nebo získanou poruchou imunity, u novorozenců a těhotných žen.

Po prodělání planých neštovic virus přežívá ve skrytém stavu v nervových uzlinách mozkových a míšních nervů. Pokud již jednou člověk prodělal plané neštovice, vytvořilo si jeho tělo protilátky, které chrání jeho organismus před další nákazou po celý život. Proto se téměř nevyskytují případy, kdy by člověk onemocněl touto chorobou dvakrát za život. Při oslabení organizmu může dojít k probuzení viru s výsevem charakteristických puchýřků v oblasti zásobené příslušným nervem – co známe pod názvem pásový opar.

Plané neštovice, latinsky varicella, představují vysoce nakažlivé akutní virové onemocnění. Jedná se o DNA vir, jenž je příbuzný virům, které mohou za onemocnění infekční mononukleózou nebo opary.
Protože jsou plané neštovice virového původu, nelze k jejich léčbě použít antibiotika. Základní léčba je symptomatická, teda léčíme to, co pacienta trápí. Na snížení teploty užíváme léky proti horečce (paralen a ibuprofen v různých formách). Vyhýbáme se podávaní léku typu aspirin (acylpyrin), protože může vyvolat smrtelně nebezpečné onemocnění (Reyův syndrom). Na zmírnění svědění podáváme antihistaminika typu Dithiaden a Fenistil, kde využíváme i jejich tlumící (sedativní) účinek. Lokální léčba obecně není nutná a v současné době se moc nepreferuje, protože mohou vznikat pevné tuhé stroupky, které se zdlouhavě odlučují. Eventuálně lze aplikovat například prostředky urychlující zasychání puchýřků a antiseptické masti. V málo případech může dojít k závažným komplikacím (varicellové pneumonie, meningoencefalitida, sekundární bakteriální infekce kůže…), kdy je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

MUDr. Barbora Buchvald, Achillea-Kožní klinika